Nálet na Neratovice 22. března 1945

Základní informace ke stažení: Nálet na Neratovice - základní info

USA vstoupily oficiálně do 2. světové války proti Japonsku (tedy i Německu, Itálii a jejich satelitům – spojencům Osy) v prosinci 1941 po nečekaném přepadení své základny Pearl Harbor v Tichomoří japonským letectvem.

Od roku 1942 působila letadla americké armády i v Evropě. Bombardéry B-17 a B-24 za doprovodu stíhaček podnikaly nálety na Německo a jím obsazená území a bombardovaly určené cíle: továrny k výrobě letadel, továrny na kuličková ložiska, rafinerie a zásobárny pohonných hmot, dopravní cesty – především železniční uzly a seřadiště, velká města atp. Nejprve to byla letadla 8. letecké armády (8^th Air Force), která spolu s britským královským letectvem (RAF) startovala z Anglie. Od druhé poloviny roku 1943 se k nim přidala letadla 15. letecké armády (15^th Air Force), startující z letišť v jižní Itálii.

Co předcházelo

Na 22. března 1945 naplánovalo velení 15^th Air Force několik bojových akcí, do kterých se zapojilo přibližně 680 bombardérů ze všech pěti tzv. bombardovacích křídel (Bombardment Wing). Cílem tří křídel byly rafinerie a nádraží ve Vídni, další křídlo mělo za cíl rafinerii Ruhland severně od Drážďan a poslední, 304. bombardovací křídlo (304^th Bombardment Wing), mělo za úkol bombardovat rafinerii v Kralupech nad Vltavou. Za alternativní cíle byly určeny pražská Libeň, plzeňská Škodovka a St. Valentin (jihovýchodně od Lince). Neratovice mezi těmito cíly nebyly.

Pro nálet na Kralupy nad Vltavou bylo určeno 165 bombardérů B-24 Liberator všech čtyř bombardovacích skupin 304^th Bombardment Wing (tj. 454^th, 455^th, 456^th a 459^th Bombardment Group).

Bombardéry příslušející 456^th Bombardment Group nad Rakouskem v roce 1944.

Letadla každé bombardovací skupiny byla pro tento útok rozdělena na dvě podskupiny nazývané Red (Červená) a Blue (Modrá). Každá podskupina pak byla tvořena 3 bojovými formacemi, tzv. boxy, nazývanými A (Able), B (Baker) a C (Charlie) Box. Jeden box sestával ze 7 bombardérů. Celé křídlo doprovázelo 31 stíhaček P-38 Lightning a 46 stíhaček P-51 Mustang.

Bombardéry odstartovaly ze svých domovských základen v jižní Itálii po jednotlivých podskupinách kolem osmé hodiny ranní. U města Cerignola pak vytvořily formaci pro přelet až k bodu IP (Initial Point), který se nacházel podle plánu u Bezna, 37 km severovýchodně od Kralup. Z původně vyslaných 165 Liberátorů se pro různé poruchy muselo předčasně vrátit 6 bombardérů. Trasa letu byla vedena tak, aby vedla mimo ohrožení protivzdušnou obranou. Před bodem IP se jednotlivé bojové boxy seřadily za sebou a zamířily na cíl. Po odhozu pum bombardéry opět vytvořily formaci pro přelet zpět na základny.

Posádky bombardérů B-24 využívaly pro navigaci a pro zaměření cíle řadu neustále zdokonalovaných přístrojů. Jednalo se hlavně o radar H2X (v noci a za snížené viditelnosti) a vizuální zaměřovač NORDEN. Pro představu o složitosti zasažení cíle lze uvést, že např. při běžné rychlosti bombardéru 320 km/h při bezvětří a výšce letu 6 000 m bylo nutné pumy shodit 3 000 m před cílem. V okamžiku jejich dopadu bylo letadlo již asi 300 m za cílem.

Průběh náletu

První formace bombardérů podskupiny Red, letící od Všetat na Kralupy, se objevila na neratovickém nebi před půl jednou odpoledne. Bylo krásné jarní počasí. Ve městě byl už tou dobou vyhlášen letecký poplach, což byla věc poměrně častá a lidé se již zvykli. Velká část obyvatel ani nehledala úkryt a naopak sledovala stříbrné bombardéry na obloze. Jaké bylo jejich překvapení, když se od některých letadel v dalších blížících se formacích začaly oddělovat malé tečky, padající k zemi – bomby! Ty po půlminutě pádu dopadly na město. V první fázi bombardovalo ve 12:32 hod. Neratovice 14 letadel z boxů A a C ze 456^th Bombardment Group a 7 letadel boxu C ze 455^th Bombardment Group, která dohromady shodila 188 tříštivo-trhavých pětisetliberních pum.

Místa dopadu pum:

lesík u dnešní 3. vrátnice Spolany
staré Neratovice
kolejiště poblíž viaduktu
ulice a lesík u nádraží
oblast dnešního náměstí a stadionu
okolí Dlouhé ulice (dnes Ant. Dvořáka)
bažantnice západně od Libiše.

Nejvíce obětí (až 15) bylo v lesíku a jeho okolí u dnešní Spolany, kam se při poplachu schovalo několik set pracovníků tehdy budované továrny Spolku pro chemickou a hutní výrobu Praha, vzdálené půl kilometru. Tragický byl také přímý zásah krytu v železničním náspu u viaduktu, kde zahynulo 9 osob, z toho 3 děti. Řada obětí byla v okolí nádraží, na kterém se v tuto dobu křižovaly čtyři polední vlaky.

Poslední letadla odletěla směrem na Kralupy a zdálo se, že je konec náletu. Ale za pár minut přiletěly první formace bombardérů podskupiny Blue. Ve 12:50 hod. shodilo 7 letadel boxu C ze 456^th Bombardment Group dalších 66 pum do lesíka u železniční vlečky do Spolku pro chemickou a hutní výrobu a do ulic Mělnická a Hraniční na rozhraní Neratovic a Libiše. Vlečka byla poškozena.

Poškozené domy v Tovární ulici. V pozadí vpravo jsou budovy nádraží, vlevo škola. Obrázek vznikl složením několika fotografií, které poskytl pan Jiří Trávníček.

Následky náletu

Na Neratovice shodilo 28 bombardérů ze 4 boxů 254 pětisetliberních pum z výšky okolo 6 000 metrů (na Kralupy dopadlo ten den 1 264 pum). Bylo usmrceno 53 osob, z toho 39 mužů a 14 žen. Mezi oběťmi bylo nejméně 6 dětí. Zničeno bylo 14 domů, 12 jich bylo poškozeno těžce a 144 lehce. Škoda přesáhla 3 mil. Kč (v cenách roku 1939). V Kralupech při náletu zahynulo 245 lidí.

Důvody bombardování Neratovic se zatím nepodařilo zcela přesně objasnit. V hodnotící zprávě 15^th Air Force jsou Neratovice uvedeny jako „příležitostný cíl“. Jako důvod bombardování se uvádí u 3 boxů „chybná identifikace cíle“, u zbývajícího boxu „náhodné uvolnění pum“.

Následující mapa ukazuje průběh náletu podle zpráv 15^th Air Force. Zobrazuje také místa dopadu bomb podle leteckých snímků pořízených den po náletu (185 míst) a dále podle popisu škod (16 míst). Celkem tedy známe místa dopadu 201 bomb z 254 svržených.

mapa ve větším rozlišení ZDE

Bomby dopadající na Neratovice

K bombardování Kralup nad Vltavou 22. března 1945, a tím pádem i Neratovic, byly použity tříštivo-trhavé pumy kalibru 500 liber general purpose – GP (pro všeobecné použití) typu AN-M64 nebo její modifikace AN-M64A1. Tento druh pum se používal pro ničení živé síly a staveb. Puma byla shazována jednotlivě. Měla jednodílný plášť z tažené oceli o tloušťce 8 mm. Jako trhavinová náplň byla použita tzv. Composition B – směs RDX (cyclonite, hexogen) a TNT v poměru 60:40. Puma vážila 251 kg, její délka byla i se stabilizátorem 1 503 mm, průměr 360 mm.

Puma typu AN-M64. Před ní je položený dnový a hlavový zapalovač.

Řez pumou AN-M64 (zdroj: Václav Bilický).

Roztržený plášť bomby z náletu na Neratovice, která dopadla do prostoru dnešního náměstí. Pro výstavu v roce 2015 byl nátěr obnoven do původního stavu.